Navigace

Obsah

Historie obce

 

Starší název obce také Blíživa. Na ostrohu nad rozcestím silnic je postaven kostel a ve dvoře tvrz vladyků z Blížejova, příbuzných Osvračínských: první zpráva z roku 1324, kdy jej vlastnili zemané z Blížejova.

 

Historie obceObec byla rozdělena na několik částí, které drželi postupně různé rody. Jeden díl existoval jako samostatný statek na něm vznikla tvrz připomínaná prvně r. 1552. Majitelé byli Blížejovští z Blížejova (Blíživa) a po nich Henigátové ze Seeberka, kteří jej spojili s Nahošicemi.

V roce 1757 je na nahošické části uváděno 11 poddaných, na chotiměřském dílu vsi 1, na blížejovském statku 3 a při Horšovském Týnu 1 poddaný.

Kostel Sv. Martina má renesanční portál s heraldickou výzdobou – analogický s portály horšovskotýnského zámku (1556). Svatyni doplňují náhrobky Henigarů, Širntingárů a dalších rodů, které vlastnily okolní statky. Kostel je s boční věží a gotickým vchodem a s raně barokním štítem. Nynější vchod v barokním průčelí. V presbytáři pás nástěnných maleb (z konce 14. století) a vyobrazení vladyky Gotfrýda ze Žebnice a jeho 2 manželek (na dřevě z roku 1559 ). Další stavební úpravy byly v 1. polovině 17. století a v 2. třetině 18. století. Skrze dveře pohled do lodi: hlavní oltář s obrazem Sv. Martina (r. 1890 od Ignace Amerlinga) a dva boční oltáře z doby kolem r. 1750. V lodi náhrobníky z 16. až 18. století . Na podzim roku 1999 a počátkem roku 2000 výměna střešní krytiny.

 

Tvrz z 14. století přestavěna v barokní zámek, opatřený fasádou v 2. polovině 19. století. V roce 1869 255 obyvatel. V roce 1992 při stavbě vedle stojícího nákupního střediska nová fasáda.

 

Blížejov před 3000 lety

Když se v roce 2003 začalo se stavbou prvních ze 34 čtyřbytových domů na kraji obce Blížejov, nikdo netušil, že se toto nové sídliště vrací na místo již dříve osídlené. Ale již první zemní práce přinesly zahloubené objekty a střepy z nádob. Během následujících tří let bylo prozkoumáno celkem 45 zahloubených sídlištních objektů, jejichž funkce je však převážně nejasná. O obytném účelu můžeme uvažovat pouze v jednom případě. Jde o nepravidelnou oválnou jámu o rozměrech 3 x 1,8 m s rovným dnem v hloubce 0,6 m. Snad lze mluvit o základu zahloubené chaty. Případnou obytnou funkci objektu by mohl podpořit i soubor mazanice, z nichž některé nesly otisky kůlů. Další objekt nesl stopy po užívání ohně (pícka?). Zbývající objekty můžeme klasifikovat jako kůlové jámy či jámy bez bližšího funkčního zařazení.

Bylo nalezeno přes 200 úlomků keramiky. Pouze v jednom případě se podařilo slepit střepy v celý hrnec. Nejvíce jsou v nálezech zastoupeny hrncovité nádoby. V jednom případě to byl hrnec s uchem. Nalezeny byly i zlomky velkých silnostěnných zásobnic na potraviny. Dalšími tvary doloženými nálezy jsou amforovité nádoby, koflíky a větší množství misek. Pro datování keramiky jsou důležité typy okrajů a výzdoba. Především hráněné okraje misek (na obrázku č. 2 a 5) jsou důležité, protože tento okraj je v západních Čechách typický pro období tzv. nynické skupiny pozdní doby bronzové. Tomuto období odpovídá i výzdoba, která byla na střepech po umytí nalezena. Vedle důlků s otiskem nehtu či plastických pásek s důlky, byla nalezena na drobné keramice jemná rytá výzdoba, která tvoří často složité vzorce (na obrázku č. 7 a 9). Dva zlomky mísovité nádoby jsou zdobeny tzv. „attinským“ ornamentem (na obrázku č. 8). Jde o kombinaci vodorovných rýh a obrvení (tj. řady krátkých šikmých rýžek provedených ozubeným kolečkem). Tato výzdoba je opět typická pro nynickou skupinu. O tom, že západní Čechy měly v té době kulturní kontakty s okolními regiony svědčí například tři řady důlků na horní části těla hrnce. Tento typ výzdoby není v našem regionu typický, ale ukazuje na kontakty s jižním Německem. Jiný typ výzdoby, tzv. hřebenování (tj. svislé rýhy souvisle pokrývající větší část nádoby), ukazuje naopak na vztah ke středočeské keramice.

Pomocí rozboru nalezené keramiky tak můžeme sídliště datovat do pozdní doby bronzové (10. – 9. století před n. l.).

Nově objevené pravěké sídliště rozšířilo počet nalezišť na Domažlicku z té doby na 17. Nejbližšími lokalitami jsou tři polohy na území katastru Horšovský Týn.

Není to však jediné archeologické naleziště v blízkém okolí Blížejova. Při severním okraji obce bylo během výstavby rodinných domů objeveno sídliště ze střední a mladší doby bronzové (1650 – 1000 před n. l.) a jižně od obce (již katastr Přívozec) na vrchu nad Radbuzou bylo objeveno hradiště z pozdní doby halštatské (6. století př. n. l.) se zachovaným valem.

 

Objekt 1/2003 po vykopání na fotografii a na kresbě. 

 Ukázka nálezů keramiky.

 

Ukázka nálezů keramiky Ukázka nálezů keramiky

 

Zprávy

#

Výrov

V nadmořské výšce 397 metrů. První zmínka je z roku 1410. Ve vsi kaplička. V roce 1869 99 obyvatel. celý text

ostatní | 1. 12. 2016 | Autor:

Přívozec

Nadmořská výška 378 metrů. Nejstarší zmínka je z roku 1366. Od počátku byl rytířským sídlem s tvrzí, která byla v 1. polovině 15. století vypálena křižáckými vojsky a dále uváděna jako pustá. celý text

ostatní | 30. 11. 2016 | Autor:

Nahošice

První písemná zmínka 1115, kdy její část vlastnil Kladrubský klášter. Pracoval zde pivovar k němuž náležela chmelnice. Ve vsi bývala hospoda a mlýn s pilou. Ve vsi vzniklo panské sídlo, které bylo v 18.století přestavěno na barokní zámeček. celý text

ostatní | 29. 11. 2016 | Autor:
#

Malonice

Leží v nadmořské výšce 403 metrů. První písemná zmínka 1379. Náležely ke statku Blížjov, který spravovalo město H. Týn. Na návsi kaple z r. 1886 zasvěcená Panně Marii Růžencové. V roce 1869 161 obyvatel. celý text

ostatní | 28. 11. 2016 | Autor:
#

Lštění

395 metrů nad mořem v údolní nivě Hradišťského potoka 3 km od Kanic, kde se původně rozkládaly rybníky. První písemná zmínka je z r. 1196. V 15. století byla ves součástí nedalekého Hrádku nazývaného též Lacembok. celý text

ostatní | 27. 11. 2016 | Autor:
#

Chotiměř

Je ves v údolí potoka Zubřiny, 5 km jihovýchodně od H. Týna v nadmořské výšce 375 m n.m. První zmínka o obci je z r. 1379, kdy ji vlastnil Hněvek z Chotoměře. V roce 1547 původní tvrz uváděna jako pustá. celý text

ostatní | 26. 11. 2016 | Autor:

Františkov

Založen Františkem Regnerem majitelem statku Chotoměř teprve v letech 1792-1794 na svahu mezi Chotiměří a Přívozcem. Uprostřed zástavby stojí malá cihlová kaple z r. 1906. V roce 1869 měl 86 obyvatel. celý text

ostatní | 25. 11. 2016 | Autor: